Přijmete-li naše pozvání a navštívíte historické stavby kozlovického fojtství, objevíte nejen svět valašských vojvodů – vrchních správců salaší – kteří zde, v domě č.p. 1, přebývali a úřadovali. Součástí areálu je i „živý skanzen“ Obecné školy a drobná expozice věnovaná historii malebné obce Kozlovice u Frýdku-Místku. V nedávné době zde byla také instalována expozice sakrálního umění.

Umístění v centru obce a blízkost všech dostupných komunikačních uzlů předurčuje budovu k dlouhodobému významnému postavení. V prostorách původní dřevěné chalupy byla v roce 1785 zřízena první triviální škola v Kozlovicích se třemi základními vyučovacími předměty: psaním, počítáním a náboženstvím. Později byla kozlovická škola přemístěna do novějších prostor a na místě bylo vybudováno zděné fojtství, které však postupem času chátralo. Nový smysl této stavbě dala až aktivita ostravského podnikatele Ing. Pavla Šmíry, který se rozhodl zachránit tento významný historický objekt a navrátit mu alespoň částečně důstojnost, která mu zajisté náleží.

Levé křídlo budovy je věnováno především expozici staré školy s kabinetem a bytem řídícího učitele. Nejedná se však o muzeum v pravém slova smyslu, ale o jakýsi „živý skanzen“, který by měl v odborně vedených hodinách názorně ukázat, jak na konci 19. století probíhala školní výuka. Garantem projektu je Muzeum Komenského v Přerově, p.o.

V zadním traktu budovy je situováno informační centrum, ve kterém je ke shlédnutí malá ukázka vývoje školních vysvědčení, prvních papírových platidel a dalších historických artefaktů, včetně fojtské, ručně kované truhlice. Za zmínku stojí také vystavený soubor literárních děl J.A. Komenského a jeho následovníka Karla Amerlinga z 18.-19. století a dobové didaktické pomůcky, mezi nimiž zvláště vyniká mluvnice, jejíž vlastnictví je připisováno mladému Mikoláši Alšovi. Z jejich stránek je patrné, že už tehdy se žáci ne vždy pilně věnovali výkladu kantora, ale zpestřovali si vyučování svými črty do učebnic. V tomto případě lze snadno rozpoznat klasické motivy pozdějších malířových děl.

Ve vstupní chodbě jsou ve vitrínách instalovány tematické okruhy vývoje jednotlivých učebnic v průběhu 19. a 20.století. Zvláštní pozornost zasluhuje expozice určená pro nejmenší školáky, v níž se nachází osobní slabikář naší přední ilustrátorky Marie Fischerové-Kvěchové, i její pozdější dílo, na kterém je zřetelně vidět ovlivnění další malířčiny tvorby původními ilustracemi slabikáře.

Pravý trakt budovy začíná vstupem do stáje vybavené artefakty vztahujícími se k zemědělskému způsobu života našich předků. V mezipatře budovy je umístěna drobná expozice zachycující vztah hudebního skladatele Leoše Janáčka k této valašské dědině, jejím písním a tanečním tradicím. Zvláštní pozornost zasluhuje soška frýdecké Madony. Za obdiv stojí také původní zdobné krojové prvky Valachů a drobné předměty provázející naše předky každodenním životem.